Taky už vás to někdy v práci štvalo a zatoužili jste po práci z domova? Nemyslím přímo online výuku, ale přípravu výukových materiálů, projektů, dotažení papírování… Vstávat, kdy se vám bude chtít, připravit si své jídlo odlišné od závodního stravování. Mezi prací se protáhnout, zacvičit si, projít se. Nemuset se líčit, strojit. Celkově být prostě v pohodě.
Tak tady máme, co jsme chtěli. Příležitost, vyzkoušet si, jaké by to bylo, kdybychom se vymanili ze sevření zaměstnaneckého poměru a byli zodpovědní sami za sebe a za svou pracovní morálku.
Již poněkolikáté na nedobrovolném home officu. Ale tentokrát to bude jiné! Tentokrát mi volný čas navíc neproteče mezi prsty, slibuji si odhodlaně ve své hlavě. Už se nenechám pohltit úzkostí jako při prvním lockdownu, pohodlností jako při nekonečné karanténě. Využiji čas k dokončení projektů, zdokonalování v angličtině, inspirativní četbě.
Aby nesplynuly hodiny a dny v jeden pohodový celek, je třeba rozčlenit den na časové úseky, ve kterých se bude plnit konkrétní aktivita. Vytyčit záměr, čeho chceme dosáhnout.
Můj cíl mise:
Asi jako každý smrtelník i já mám tendence prokrastinovat. Potom se mi úkoly nahromadí a začnu být ve stresu. V takovém případě:
Abych tomu všemu předešla, nastavila jsem si harmonogram, kdy se budu čemu věnovat. Tak, abych měla klidné svědomí, že pracuji na všem a ještě mám čas na rodinu i na sebe.
Provedení:
Závěr:
Vymezení časových mantinelů mi skutečně dalo klid na duši. Např. když jsem měla termín odevzdání z projektu B a bylo dopoledne věděla jsem, že je v pořádku věnovat se projektu A, neboť na B přijde řada po obědě.
Tím pádem jsem nebyla roztěkaná. Neříkám, že jsem vždy dodržela pracovní tempo, ale na rozdíl od předchozích home oficců jsem díky promyšlenému plánu udělala spoustu práce.
Pokud patříte k těm, kteří nemají rozdělané projekty či plnou hlavu nápadů, nyní je ideální příležitost na zastavení se, restart, navnímání sebe sama, svou práci. Využít čas, kdy denně nedocházíme do zaměstnání na obrácení pozornosti dovnitř, k sobě. Pojďme se soustředit na to, co je tady a teď. Využít pracovní zastavení k času nadechnutí, navrácení se do rovnováhy.
Uvědomme si, kdo jsme, kým jsme, co jsme zač, co tvoříme. Co doopravdy chceme. Nastavme si vnitřní kompas a zaměřme ho tam, kam doopravdy chceme jít. Teď máme čas si vše promyslet a upřímně vnímat, co cítíme. Jestli nás práce skutečně naplňuje, jestli bychom chtěli vykročit jiným směrem nebo pokračovat v tom, co jsme začali.
Objevme chuť a sílu tvořit. Máme život ve svých rukách, můžeme dělat vše, co chceme, co si dovolíme. Pojďme pustit ven vše, co v nás dřímá, otevřít se a tvořit. Mějme víru ve své sny.
Inspirujme. Buďme člověkem, kterého bychom chtěli potkat. Buďme učitelem, kterého bychom chtěli pro své vlastní dítě. Znovu nastartujme tvořivost, radost, vášeň a pracovní zapálení.
Tak co? Mise splněna?